⏰ Pět minut zpoždění? Pro tělo i mysl ztráta rytmu.

„Omlouváme se, přijdeme trochu pozdě.“

„Nestihli jsme to, byl provoz.“

„Oni se stejně na začátku jen rozcvičují…“Zní to nevinně. A ano – výjimky se stanou.

Ale pokud se z drobných zpoždění stane zvyk, dítě tím ztrácí víc, než jen pár minut tréninku.

🔄 Trénink nezačíná v půl páté. Trénink začíná v hlavě.

Prvních pár minut není „čas navíc“ – je to mentální i fyzický start.

• Děti se rozhýbou, zahřejí, rozcvičí.
• Tělo se probudí, klouby se připraví na zatížení.
• Mozek se přepne: teď jsem sportovec. Teď makám.

Tyto minuty chrání před zraněním, pomáhají soustředit se a vytvářejí rytmus.

A rytmus dělá výkonnost. A taky klid.

💡 Včasný příchod není jen o hodinách. Je to o postoji.

👉 Dochvilnost je známkou respektu.

• Respektu ke sportu,
• k trenérovi,
• ke spoluhráčům,
• a hlavně – respektu k sobě samému.

Dítě, které přichází včas:

• má klidný start,
• ví, co se děje,
• cítí se součástí týmu.

A hlavně – učí se zodpovědnosti a vnitřnímu řádu.

👣 Trénink je rituál. A každý rituál má svůj začátek.

Zpoždění nejsou jen „o pár minutách“.

Jsou o tom, jak vážně dítě (a jeho okolí) bere to, co dělá.

A včasnost říká:

➡️ „Záleží mi na tom.“

➡️ „Jsem tady připravený.“

➡️ „Vážím si toho, že můžu být součást.“

🧠 Dochvilnost není talent. Je to návyk.

A návyk se učí doma.

Děkujeme rodičům, kteří pomáhají budovat tenhle drobný, ale zásadní základ.

👉 Díky vám děti chápou, že úspěch nezačíná na stupních vítězů, ale v přezouvárně – ve správný čas.

❤️ Protože nejde jen o výkon.

Jde o přístup, charakter, respekt.

A to jsou hodnoty, které děti ponesou dál – nejen do tělocvičny, ale do života.